Deníky společenstva

FRODO
Popisek: Opět další tajný deník jednoho ze členů Společenstva. Pokud se vám zdá, že jsou stále o tom samém, nenechte se mýlit. Každý má něco do sebe.

Den první: Po dlouhém ozdravném spánku v domě Elrondově se cítím mnohem lépe. Sam mi dal úžasnou bublinkovou koupel a dokonale mi vydrbal záda. Platonická, bratrská láska je tak nádherná. Nejsem si tak zcela jistý,proč mi musel cucat prsty u nohou, ale zřejmě to má co dělat s elfím způsobem léčby.

Den třetí: Souhlasil jsem nést Prsten do Mordoru. Když nad tím tak přemýšlím,pravděpodobně to byl špatný tah.

Den čtvrý: Aragorn s Boromirem se drsně pohádali o to, kdo mě ponese na Caradhras. Aragorn Boromira hodil do sněhové závěje. Boromir na oplátku kousl Aragorna do ucha. Prsten na ně musí působit víc, než jsem myslel.

Den šestý: Když jsem se probudil, Aragorn si hrál s knoflíky od mé košile. Určitě jde po Prstenu. To jeho zatracené vábení. No, když se Aragorn o něco pokusí, Sam ho zabije.

Den desátý: Dneska Legolas hladil vnitřní stranu mého stehna svým lukem. Byl jsem ohromen. Neměl jsem tušení, že také ON chce Prsten. Musí to být předmět ohromné moci.

Den jedenáctý: Gandalf mi předvedl zvláštní kouzlo. Očividně, špičaté čarodějnické klouboky nejsou jen na parádu. Zajímalo by mě, jestli ho Prsten také ovlivňuje. Nebo je možná jen velmi divný.

Den dvacátý čtvrtý: Konečně se po dlouhé době cítím odpočatý. V Morii je naštěstí taková tma, že mě Aragorn nemůže ochmatávat. Gandalf spadl do Stínu. Oplakal jsem špičatý klobouk.

Den dvacátý sedmý: Lothlorien je tak krásný. A Galadriel taky. Nabídl jsem jí Prsten, ale ona pořád říkala: "Ne, chtěla bych od tebe něco jiného, Frodo Pytlíku. " A přitom se mi snažila zajíždět nohou do šortek. Tak jsem jí jedny šortky daroval, jelikož se zdálo, že by je vážně chtěla. Možná mají v Lothlorienu nedostatek šortek.

Den třicátý: Celý den jsme pádlovali. Jsem velmi unaven. Smíšek a Pipin navrhli skupinovou masáž. Je opravdu milé mít tak starostlivé přátele. Jsem rád, že nejsou v moci Prstenu. Ačkoliv tak důkladnou masáž zad, ani jiných částí těla, jsem zase nepotřeboval. Pipin si doufám uvědomuje, že jsme bratranci. Ne?

Ne?

Den třicátý třetí: Boromir se mi pokusil vzít Prsten. Nejsem si zcela jistý, ale mám dost silný pocit, že si se mnou také chtěl zašpásovat. Značně vysilující, jelikož je dosti mohutný.

Den třicátý šestý: Každý se o něco pokouší. Nezvládám se s tím vyrovnávat. Odcházím do Mordoru. Sam jde se mnou. Vyhovuje mi to, neboť budeme mít více času na čistě bratrsky-platonické masáže nohou, které Sam tak ovládá. Na druhé straně mě mrzí, že opouštím Společenstvo,jelikož jsem si pohrával s myšlenkou, že bych si mohl užít s Gimlim. Silné copy a jeho obrovská helma mě docela rozpalovaly. Ále, vždyť je to jedno. Stejně bych se mu nelíbil.


ARAGORN
Popisek: Tento článek je plný humoru stylu Deník Brigit Jonesové. Takže pokud si nechcete zkazit iluze o jednotlivých členech Společenstva, určitě to nečtěte! Originál napsala Cassandra Claire z Nového Zélandu.

Den první: Počet zabitých Prstenových přízraků: 4. Velmi dobře. Setkal jsem se s hobity, ušel 40 mílí, stáhl z kůže veverku, snědl ji. Pořád nejsem král.

Den čtvrtý: Zůstal jsem s hobity trčet v horách. Boromir je vážně otravnej. Pořád nejsem král.

Den šestý: Počet zabitých skřetů: 0. Velké zklamání. Aktuality v oblasti mého vzhledu: Vypadám drsně, zanedbaně a mužně. Jóó! Mám chuť nakopnout Gimliho, ale ovládám se. Pořád nejsem král.

Den desátý: Nic zajímavého se zatím neděje. V Morii je velká tma. Obrovský Balrog. Ani dneska nejsem král.

Den jedenáctý: Počet zabitých skřetů: 7. Velmi dobře. Aktuality v oblasti mého vzhledu: Legolas je asi přitažlivější než já. Zajímalo by mě, jestli by mě chtěl, kdybych byl král.

Den dvacátý osmý: Frodo mě začíná silně přitahovat. Mám pocit, že kdybych se o něco pokusil, Sam mě zabije. Chlupatý nohy mě rajcujou. Pořád nejsem král.

Den třicátý: V Lothlorienu. Galadriel mě sváděla. Přisprostlá děvka. Dobře jsme pokecali s Boromirem. Není zase tak špatnej. Osprchoval jsem se. JO! Ale pořád nejsem král.

Den třicátý druhý: Počet zabitých skřetů: 0 Aktuality v oblasti mého vzhledu: Mírně zarostlý. Legolas mi řekl, že mu v mysli roste stín a hrozba. Mám takový dojem, že Legolas je trochu buznička. Ne, nejsem král.

Den třicátý třetí: Počet zabitých skřetů: nespočet. Velmi dobře! Boromir zabit skřety. Taková smůla! I když zemřel statečně v mém náručí, teď jsem si stoprocentně jist, že byl homosexuál. Mám taky své pochybnosti o Gimlim. Odpočívej v pokoji Boromire. Pořád nejsem král, ale aspoň Boromir si myslel, že jsem. Nicméně to mohlo být tím, že ztratil hodně krve.

Den třicátý čtvrtý: Frodo šel do Mordoru. Řekl, že jde sám, ale přitom vzal s sebou Sama. Proč? Můj Bože, copak je každý v tomhle filmu homosexuál kromě mě? Ani sám sebou už si nejsem jistý. Sakra, pořád nejsem král.


GIMLI
Popisek: Tento článek je plný humoru stylu Deník Brigit Jonesové. Takže pokud si nechcete zkazit iluze o jednotlivých členech Společenstva, určitě to nečtěte! Originál napsala Cassandra Claire z Nového Zélandu.

Den první: Grrrr! Vrrrr!

Den druhý: Poflakuju se po Roklince s nafoukanýma Elfama. Neprospívá to mému trávení. Požádal jsem Elronda, aby mě přestěhoval do druhého patra, jelikož jsem se nemohl dostat do koupelny, aniž bych se musel dívat na koupající se hobity v záři aromatických svíček. Je to absurdní. Včera mě postříkali jahodovou pěnou do koupele. Na druhé straně, můj vous je teď jemný a necuchá se.

Den třetí: Elrond mě odmítl přestěhovat. Dnes ráno jsem opět narazil na hobity. Co asi dělali s tou mrkví?? Horda blbců od přirody. Žádný div, že si ani nenechají narůst pořádné vousy.

Den sedmý: Mám podezření, že Aragorn, syn Arathornův, je perverzní hobitofil. Úplně ignoruje nažhavenou Elfí snoubenku a místo toho se tahá s těmi chluponohými skřítky v kožených šortkách. Naštěstí já, Gimli, syn Glóinův, jsem tu od toho, abych vyplnil její samotu. Později: Elfky jsou akorát tak vysoké, aby mi zahřívaly moje uši. Ať žiju!

Den devátý: Souhlasil jsem, že se zúčastním Výpravy. Arwen je čím dál víc majetnická. Gimli, syn Glóinův, se nenechá nikým ochočit. To raději strávím čas s hobitíma citlivkama, než abych se tu poflakoval po Roklince s Elfima fintilama a mluvil s nima o "našem vztahu".

Den třináctý: Docela kosa na Caradhrasu. Velký boj o to, kdo ponese hobity nahoru. Nezúčastnil jsem se, protože jsem ukazoval Legolasovi, jak si zaplétat vlasy. Boj skončil tak, že si Aragorn nacpal Toho, co nese prsten do kalhot. Tak je to správně, Isildurův potomku. Klidně si udus Toho, co nese prsten. Já nevím, ty lidi....

Den čtrnáctý: Doly Morie. Zdá se, že jsem se přepočítal, jelikož bratránek Balin je pod drnem už nejméně šedesát let. No mohlo mě to napadnout, když už mi nějakou dobu nedošla vánoční pohlednice z Morie. Ačkoliv nemůžu myslet na všechno.

Den patnáctý: Gandalf spadl do Stínu. Hobiti toho zamozřejmě využili jako omluvu pro to, aby se mohli pomazlit na skalách. Utrpěl jsem chlapácké objetí od Boromira. I když mě neustále tlačil svým Gordorským Rohem do žeber. Alespoň doufám, že to byl Roh. Ani se neodvažuji pomýšlet na to, že ne.

Den šestnáctý: Legolas mi řekl, že Aragorn jede po Frodovi. Sam ho zabije, jestli se o něco pokusí. Navrhl jsem Legolasovi, že bychom si možná měli zvolit vůdce, který není takové prase. Legolas mě navrhl, jestli se s ním nechci vykoupat. Začínám mít podezření, že všechna ta slavná Elfí poezie o přátelských poutech mezi válečníky je jen zástěrkou nelegálních sexuálních hrátek.

Den dvacátý: V Lorienu. Galadriel je docela kočka. Zatímco se hobiti někdě vojíždí a Boromir honí Aragorna, měl jsem čas jí předvést pár trpasličích triků. Nic velkýho, jenom něco ze "Schovej helmu" a "Vrtej se v dolu". Všeobecná spokojenost, až na Celeborna. Ale když nad tím tak přemýšlím, nebyl to náhodou Celeborn??U Elfů jeden nikdy neví.

Dne dvacátýdruhý: Opustili jsme Lothlorien, pádlujeme v loďkách už věčnost. Začínám se cítit velmi osamělý. Ti hobiti nevypadají zas tak špatně. Ve skutečnosti jsou docela roztomilí.I přes ty jejich blbý účesy. Nemůžu se přiblížit k Frodovi, aniž by mě Sam nepokousal. Pipin to táhne s Boromirem, takže snad Smíšek by mohl souhlasit s pěknou procházkou za svitu Luny. Ať žijí přátelská pouta mezi válečníky!!!


BOROMIR
Popisek: Tento článek je plný humoru stylu Deník Brigit Jonesové. Takže pokud si nechcete zkazit iluze o jednotlivých členech Společenstva, určitě to nečtěte! Originál napsala Cassandra Claire z Nového Zélandu.

Den první: Zúčastnil jsem se Elrondovy rady. Aragorn se naparoval jako obvykle. Myslí si, že je tak úžasný jen proto, že spí s támhletou elfí kočičkou. Jenom proto, že má širokou hruď, pevné a vypracované svaly, tváře ošlehané větrem a zarostlé mužným strniskem, tak to neznamená....cože? Trošku jsem se zapomněl. Zdá se, že jsem odsouhlasil zúčastnit se jakési Výpravy zatímco jsem se nechal unést Aragornovým drsným zjevem. Sakra.

Den třetí: Blbej prsten. Blbá výprava. Blbý Společenstvo.

Den čtvrtý: Frodo dneska upustil Prsten. Zvedl jsem ho, ale Aragorn mě přinutil vrátit ho zpátky. Arogantní zmetek. Zajímalo by mě, jak by se tvářil, kdybych mu svůj Gondorský Roh vrazil přímo do....blbej Prsten!!

Den pátý: Je nad slunce jasné, že Aragorn má zájem o Froda. Hahaha, Sam ho zabije, jestli se o něco pokusí.

Den šestý: Aragorn pořád jede po Frodovi. "Boromire vrať zpátky Frodíkovi ten Prsten!" "Boromire, JÁ ponesu Froda na Caradhras!" "Boromire, přestaň se snažit useknout Frodovi ve spánku hlavu, aby ses dostal k Prstenu!" Do očí bijící protekce. Už mě to fakt štve.

Den desátý: Proč nejede Aragorn po mně?

Den jedenáctý: Nesl jsem Froda z Morie. Docela se mi to líbilo. Doufám, že se ze mě nestává perverzní hobitofil, jako strýček Windermir. Ne potom, co se mu stalo. Smíšek a Pipin jsou taky mazílci....mimo jiné, Gandalf zemřel.

Den třicátý: V Lorienu. Galadriel je docela kus. Jsem si docela jistej, že ji přitahoval můj zanedbaný mužný zevnějšek. Legolas se vykoupal v její fontánce. Průůůser !! Hahaha. Přerostlý elfí pako. Vsadím se, že si barví vlasy. A taky má na nose beďara. Aragorn mi navrhl, že bychom se taky mohli vykoupat. Potom jsem pochopil, že nemyslí společně. Blbej Aragorn!

Den třicátý třetí: Frodo vyšiluje kvůli prstenu. Nenechá mě se na něj ani podívat. Přiznávám, že jsem se kvůli tomu s ním porval. Váleli jsme se po zemi, dokud najednou nezmizel. Odolal jsem touze se s ním trochu pomazlit (usnadnil mi to, když mě nakopl do obličeje). Aragorn by žárlil. Ha!

Den třicátý pátý: Zabili mě skřeti.

Blbí skřeti.


SAM
Popisek: Opět další tajný deník jednoho ze členů Společenstva. Pokud se vám zdá, že jsou stále o tom samém, nenechte se mýlit. Každý má něco do sebe.

Den první: Frodo zasažen morgulskou čepelí. Ach ne! Pipin na nejvyšší míru rozrušen. Řekl jsem mu, že vše bude v pořádku, protože pan Frodo je příliš horký na to, aby zemřel. Opravdu jsem to řekl nahlas?

Den třetí: Doprovázím pana Froda do Roklinky, kde ho Elfové vyléčí. Gandalf mi řekl, ať pomohu nebohému Frodovi, jenž byl v bezvědomí, ze špinavých šatů. Tak jsem ho vysvlékl a dal mu koupel. A další. A pak ještě jednu. Nakonec přišel Gandalf a upozornil mě, že šest koupelí je až dost, Same Křepelko.

Ten nafoukanej starej páprda se snad koupal naposledy v Druhém věku.

Den čtvrtý: Přemýšlím, jestli už náhodou není čas dát panu Frodovi další koupel.

Den pátý: Elfí bublinková koupel je moc pěkná a poučná. S Gandalfem není žádná legrace.

Den šestý: Pan Frodo se probral. Zdá se, že se cítí dobře. Také se diví, proč má na prstech varhánky.

Den sedmý: Vplížil jsem se na Elrondovu radu. Frodo se nabídl, že odnese Prsten do Mordoru. On je tak statečný, tak pohledný, tak vysoký a úžasný. Dobrá, tak možná není tak vysoký.

Den osmý: Na cestě do Mordoru. Pokud to chcete vědět, ostatní členové Společenstva jsou pěkně prohnaní. Hlavně Boromir. "Učí Smíška a Pipina bojovat s mečem". Ha ha. Beztak je to jen perverzní hobitofil, který se rád válí s malými hošíky v šortkách.

Den devátý: Aragorn je stejně perverzní jako Boromir. Očividně jede po Frodovi. Zabiju ho, jestli se o něco pokusí.

Den desátý: V Morii je velká tma. Pleskal jsem Aragorna na plocho mečem vždycky, když se pokusil sáhnout na Froda. Gandalf spadl do bezedné jámy. Pan Frodo se později zmínil o špičatém čarodějnickém klobouku, ale docela jsem tomu nerozuměl, jelikož jsem mladý nevinný hobit z Kraje, ne zcela zběhlý ve slovních hříčkách.

Pipin tvrdí, že Legolas spí s Gimlim. Fuj.

Den patnáctý: Lothlorien je velmi krásný. Blonďatá elfí paní definitivně jela po Frodovi. Pipin to schvaluje. Řekl jsem mu, že výškový rozdíl je pro vztah nemyslitelnou překážkou. Pipin odvětil, že pan Frodo může stát na chůdách. Nenávidím Pipina.

Den dvacátý druhý: Opouštíme Lothlorien. Nazdárek, majetnická elfí paničko. Nejsem si zcela jistý, kam vlastně jedeme. Ale zřejmě to bude mít něco společného s vodou, jelikož nám dali loďky. V podstatě je mi to celkem jedno, hlavně když budu sedět s panem Frodem.

Den dvacátý třetí: Boromir dal konečně najevo své dlouho ukrývané sexuání touhy k panu Frodovi. Ale dřív než jej zastřelili (hurááá!), tak se stačil projevit. Prohlašoval, že se snažil ukrást Prsten, aby mohl vládnout světu a porazit Zlo, my však dobře víme, že to bylo jen divadýlko, není-liž pravda.

Den dvacátý čtvrý: Boromir zabit skřety. Věděl jsem, že jsou přece jen k něčemu dobří. Frodo odešel do Mordoru. Vzal mě s sebou. Hurááá! Je však také nevýslovně zarmoucen, neboť se musel rozloučit s Gimlim. Zároveň je v hluboké depresi a prohlašuje, že zemře jako panic v neutěšeném království Temného pána. To se ještě uvidí!


LEGOLAS
Popisek: Nejočekávanější tajný deník je konečně tady. Jaký je? Liší se od těch ostatních opravdu hodně!

Den první: Zúčastnil jsem se Elrodnovy Rady. Byl jsem tam ze všech nejkrásnější. Souhlasil jsem, že doprovodím nějaký malý lidičky do Mordoru, kde budou házet Prsten do sopky. Velmi důležitý úkol - ten Prsten je nějaká cetka.

Den čtvrtý: Boromir je tak otravný. Proč s sebou musí pořád tahat ten štít, velký jak kolo od vozu? Vylezli jsme na Caradhras, ale ti neschopní lidé, kteří neumí chodit po sněhu, trvali na tom, abychom se vrátili zpátky. Stoprocentně jsem nejkrásnější člen Společenstva. Ať žiju!

Den šestý: V Morii je taková tma, že si ani nemůžu pořádně rozčesat vlasy. Mám hrozný strach, že se mi zacuchají. Skřeti jsou tak hloupí. Pořád jsem nejkrásnější.

Den desátý: Gandalf spadl do Stínu. A mě se dělá na nose beďar. Je to velmí vážná situace, neboť elfí beďary vydrží obvykle 500 a více let. I navzdory tomu jsem pořád nejkrásnější.

Den jedenáctý: V Lothlorienu. Mám podezření, že Galadriel by mohla být hezčí než já. Navíc jsem si naprosto jistý, že kopíruje můj účes. Já už jsem to tak nosil před tisícem let. Hloupá coura. Byla dost naštvaná, když jsem si z její fontány udělal bublinkovou koupel. Rozhodl jsem se ignorovat její řeči, že mé vlasy ucpaly odpad. Ani jediný vlásek mi nevypadl už 800 let, proč by mi měly vlasy začít padat zrovna teď? Zatím jsem pořád nejkrásnější.

Den třicátý: Všechno tohle pádlování v loďkách je mor na mou pleť. Aragorn začíná pokukovat po Frodovi. Sam ho zabije, jestli se o něco pokusí. Pořád jsem nejkrásnější.

Den třicátý třetí: Boromir v moci Prstenu. Je to tak únavné. Já rozhodně nemohu podlehnout vůli Prstenu, protože mám všechno co potřebuji. To jest perfektní vlasy a pevný zadeček. Poslední dobou dostávám velmi podivné dopisy od někoho jménem Martina, která chce se mnou provádět obscénní věci. Naštěstí mám super elfí zrak, takže jí uteču, když ji uvidím přicházet.

Den třicátý pátý: Boromir je mrtvý. Smrt byla dost ošklivá, což nebylo nutné. Aragorn jej políbil, když vydechl naposledy. Copak se člověk musí nechat probodat šípy skrz naskrz, aby si ho vůbec někdo všiml? Boromir rozhodně není krásnější než já. Nedokážu to pochopit. Asi budu trucovat. Frodo se Samem na cestě do Mordoru. Malinkatí človíčkové starající se jeden o druhého - vlastně docela roztomilé. Jsem si jistý, že Gimli má o mě zájem. Je to tak nespravedlivé, je mi jen do pasu, což může být výhoda, ale silné copy a velká helma mě spíše odrazují. Myslím, že nás ještě čekají krušné chvíle. Velmi krušné.


PIPIN
Popisek: Deník Šaška Bralovského - je zase trošku jiný než ty předcházející a opět s jistým nádechem ...

Den první: Když jsem byl venku nakrást si něco zeleniny, vrazil jsem do Sama a Froda. Sotva jsem se s Frodíkem trochu vyválel, už mě Sam násilně odtahoval. Musím dát řeč s Frodem o tom, že nechává sluhy chovat se příliš majetnicky a familiárně. Spadli jsme s kopce dolů. Smíšek byl dost zklamaný, protože si zlomil mrkev. A zrovna tak dobrý tvar.

Den druhý: V Roklince je moc hezky. I když už mám plné zuby bydlení se Samem na pokoji. V jednom kuse je promáčený na kůži a páchne po jahodách. Taky už mě unavuje to, že mě Elfové považují za neobvykle pohyblivý živý plot.

Den třetí: Z legrace jsem se připojil ke Společenstvu Prstenu. Všichni jsou moc milí, až na Legolase, který je trošku nedůtklivý. Včera mě držel hlavou dolů nad propastí tak dlouho, dokud jsem neřekl, že je nejkrásnější Elf ze Společenstva. Vůbec jsem neměl chuť poukázat na to, že je jediný Elf ve Společenstvu, jelikož ta propast byla opravdu hluboká.

Den sedmý: Už je to 27 dnů co jsme potkali Aragorna a ještě si od té doby neumyl vlasy. Už mě to začíná obtěžovat.

Den devátý: Sam se v Boromirovi úplně mýlí. Je to opravdu hodný člověk. Včera v noci mě pozval na procházku a řekl, že mě nechá zafoukat na Gondorský Roh. Už se nemůžu dočkat. Později: Vždycky jsem si myslel, že foukání na Roh má přivolat armády Západu. Očividně ne. Tak jako tak, bylo to velmi poučné.

Den třináctý: Načapal jsem Legolase jak voskuje Aragornovi podrážky. Tím se vysvětluje to, proč Aragorn věčně padá Legolasovi do náruče. Vyčůraný Elf. Aragorn si pořád ještě neumyl vlasy.

Den čtrnáctý: Gandalf je mrtev. Všichni jsou nevrlí. Legolas se je pokusil rozveselit, a tak se vysvlékl do naha a předváděl scény z muzikálu Silmarillion. Všichni jsou stále nevrlí. A tak teď ten tři tisíce let starý elfí princ trucuje jako malé dítě.

Den patnáctý: Lothlorien je moc pěkný. Náhodou jsem narazil na Gimliho, jak se koupe. Teď už chápu, co Gandalf myslel tím, že jsou na světě strašlivější věci než skřeti. Že by to byl Aragorn, kdo se schovával mezi bublinkami? Z toho budu mít noční můry.

Den šestnáctý: Aragorn si konečně umyl vlasy. Hurááá! Možná to byl přece jen on pod těmi bublinkami.

Den dvacátý: Boromir mi napsal báseň. Smíšek říká, že ho svádím. Ale Smíšek taky říká, že křičím jako holka. Stává se z něj čím dál větší hajzlík. Báseň není moc dobrá. Nerýmuje se. Cítím se podvedený.

Den třicátý: Řekl jsem Boromirovi, že se ještě nechci vázat, a on šel a nechal se zastřelit skřety. Čestně, lidi jsou někdy přecitlivělí. Zajali nás Uruk - hai. Nejsou to moc přátelský týpky. Smíšek říká, že si budeme muset vysouložit cestu ven ze zajetí. Mám takový dojem, že se na to docela těší. Bezcennej zmetek! Skřeti hrozně smrdí. Najednou mi chybí Boromir.

Kategorie	Text je zařazen do těchto kategorií Srandovní texty - Ostatní, jinam nezařazené
Známka	2,39 (165)
Posláno	77x
Přidáno	28. 4. 2002

Komentovat příspěvky mohou pouze přihlášení uživatelé, pokud jste registrovaní přihlašte se, pokud ne, budeme rádi pokud se zaregistrujete

---

---