Vtipy - Židovské

Aron s Izákem se pohádali. Izák v zlosti řekl Aronovi, že je smradlavý žid. Aron si šel stěžovat k rabínovi. Ten si druhý den Izáka zavolal, vyslechl si jeho verzi a nařídil mu, že se musí Aronovi omluvit. Izák se ptá: "A můžu se mu omluvit po telefonu?" Rabín souhlasil a tak Izák zvedl telefon, vytočil rabínovo číslo a povídá: "Haló, to je byt pana Kohna?" Na druhé straně se ozve Aron: "Ne, to bude asi omyl." - "Tak promiňte!!!"

StM



Trvalý odkaz na tento vtip
Kategorie: Židovské

"Prosím snažně o podporu... Byl jsem členem putovní kapely, ale jsem od narozeni smolař. Kapela se rozešla a já zůstal v cizím městě úplně bez peněz..." šnoruje židovský žebrák. Pán domu ho poslouchá s jistou nedůvěrou: "Tak vy jste muzikant. A na jaký nástroj hrajete?" Šnorer se chvíli rozmýšlí a pak řekne: "Na lesní roh." Pán domu se usměje, otevře skříň, vyndá z ní lesní roh a podává ho šnorerovi: "Tak mi na něj něco zahrajte!" Šnorer si hluboce povzdechne: "Tak to vidíte, jakej já jsem smolař! Ze všech možnejch nástrojů musíte mít doma zrovna lesní roh!"

StM



Trvalý odkaz na tento vtip
Kategorie: Židovské

"Představěj si, Kohn, já vám takhle jednou sedím v zahradní restauraci, když si vtom ke mně přisedla taková pěkná dívenka. Tak jsem ji pozval na večeři, pak jsme šli k cukráři na zmrzlinu, potom jsme navštívili kino, odtud jsme přešli do baru na skleničku, pak jsem ji pozval k sobě domů a tam jsme se třikrát, představěj si, Kohn, třikrát jsme se pomilovali." - "Já jim úplně věřím, že seděli v zahradní restauraci, i to, že si k nim přisedla dívenka (i když, chudinka, asi musela mít šedej zákal), věřím jim i to, že byli spolu na zmrzlině, i u nich doma, věřím jim i to, že se spolu třikrát pomilovali, ale co jim nemůžu věřit, Roubíček, nemůžu jim věřit to, že byli spolu v kině!" - "Himlhergot, Kohn, když mi věřej, že jsem ji pozval na večeři, pak jsme šli k cukráři na zmrzlinu, že jsme šli do baru, pak jsem ji pozval k sobě domů a dokonce i to, že jsme se tam třikrát pomilovali, proč mi ausgerechnet nevěřej, že jsme byli spolu v kině?" - "To když voni, Roubíček, ještě mohli třikrát, to ještě žádný biografy neexistovaly!"

StM



Trvalý odkaz na tento vtip
Kategorie: Židovské

Utíká takhle Roubíček ze Sovětského Svazu a na hranicích mu celníci najdou v kufru bustu Lenina.
Ptají se Roubíčka: "Co to je ?"
"To se ptají špatně, "povídá Roubíček, "měli by se spíš zeptat, kdo to je? - To je Lenin! Zachránce proletariátu celého světa, zakladatel mé milované vlasti, Sovětského Svazu, génius, který naplnil Marxovy myšlenky..."
"Dobře, můžete jít...", říkají celníci.
Na izraelské hranici celníci u Roubíčka v kufru znovu najdou Leninovu bustu a ptají se ho: "Co to je ?"
"To se ptají špatně, " povídá Roubíček,
"měli by se spíš zeptat, kdo to je? - To je Lenin! Ten šílenec, co přivedl polovinu světa do chudoby, největší zločinec dvacátého století, nastrčená figurka, která aby pomohla Němčourům..."
"Dobře, můžete jít..." říkají celníci.
Roubíček přijede ke svým příbuzným a když si vybaluje věci, jeho synovec si všimne Leninovy busty a ptá se Roubíčka:
"Strýčku, kdo to je ?"
"Ale to se ptáš špatně, synovče, měl by ses spíš zeptat co to je? To je pět kilo zlata !"

lucushs



Trvalý odkaz na tento vtip
Kategorie: Židovské

Umírá Izák Kohn, majitel maloobchodu se střižným zbožím. Leží na smrtelné posteli, okolo něj v houfu všichni příbuzní, utírají si slzy a smutně po něm pokukují.
"Sáro, má manželko před Bohem, jsi tady?" ptá se skomírajícím hlasem Kohn.
"Ano, Izáku, jsem tady." zašeptá Sára.
"Jakube, můj prvorozený, jsi tady?"
"Ano, můj otče, jsem tady."
"Abraháme, můj druhorozený, jsi také tady?"
"Ano, otče, i já jsem tady."
"Rebeko, má nejmladší, ty jsi tu také?"
"Ano, otče."
"Proboha, a kdo je v krámě?"



Trvalý odkaz na tento vtip
Kategorie: V obchodě, Židovské

To takhle jednou seděli pánové Abeles, Kohn a Roubíček v hospodě u piva a hráli mariáš. Seděli tam už dlouho, byli příjemně napití a hra se jim líbila. Pan Abeles zrovna rozdával. On tedy zase zrovna rozdával, protože byl hrozně roztržitý, a Kohn s Roubíčkem toho zneužívali a vždycky, když dohráli a začali se o hře bavit, tak jeden nebo druhý se chopil karet, složil je do balíčku a podal Abelesovi, aby rozdal. A ten si je vzal a rozdal. Šlo to takhle celou noc, až někdy o půl páté ráno se najednou Abeles zarazil uprostřed rozdávání, chvilku přemýšlel a pak povídá: "Pánové, nerozdávám já náhodou podruhé?"

StM



Trvalý odkaz na tento vtip
Kategorie: Židovské

Munkeles se odhodlá na cestu k zázračnému rabbimu, aby se ho zeptal na dvě věci, které ho tíží. Majitel panství mu totiž vypověděl pacht a kdykoliv Munkeles přijde na zámek vyjednávat, dá jej vyhodit. A druhá věc: Munkelesova mladá, krásná žena, ač denně se doma modlí k Bohu, ne a ne dostat dítě. Moudrý rabbi jej vyslechl a řekl: "Víš co, Munkeles? Pošli na zámek svou paní a ty se zatím modli, aby to všechno dobře dopadlo!"

StM



Trvalý odkaz na tento vtip
Kategorie: Židovské

Přišel Kohn za rabínem: "Rabi, malér! Mám syna, kluk chytrej, hlava otevřená, mohl být skoro rabín a on se nechal pokřtít!"
Rabi odpovídá: "Kohn, to říkaj ausgerechnet mně? Vždyť já taky mám syna, kluk chytrej, hlava otevřená, mohl být skoro rabín a taky se nechal pokřtít! To nemůžeme tak nechat, jdeme za vrchním rabínem!"
U vrchního rabína svému představému povídají: "Rebe, poslouchaj nás, oba máme syny, hlavy otevřený, mohli být skoro rabíni a nechali se pokřtít!"
Na to vrchní rabin: "A to říkaj ausgerechnet mně? Vždyť já mám taky syna, kluk chytrej, hlava otevřená, už mohl být skoro rabín a on se nechal pokřtít! To nemůžeme tak nechat!"
Vrchní rabi s nimi jde do synagógy a modlí se: Veliký Adónaj, máme problém. Všichni máme syny, kluci chytří, hlavy otevřené, mohli být skoro rabíni a oni se nechali pokřtít!"
Zahřmí a shůry se ozve hlas: "Pánové, tohle vy říkáte ausgerechnet mně?"



Trvalý odkaz na tento vtip
Kategorie: Židovské

Potkali se pan Roubíček a pan Kohn a pan Kohn se s panem Roubíčkem nejen pozdraví, ale i zastaví:
- Co říkaj, pane Roubíček, co říkaj tomu horentnímu zdražení másla?
- No co bych měl říkat, pane Kohn, vláda za to nemůže...
- ... maj recht, vláda nemůže za nic, hlavně nemůže za neviditelnou ruku trhu, ta si svobodně dělá, co umí, a oni jsou snad proti svobodě?
- Kdyby mě neskákali do řeči, pane Kohn, řekl bych jim ještě, že vláda za to ale taky může.
- Taky se mně zdá, pane Roubíček. Ale oni snad vědí, jak za to může? To má dát na vývoz do Číny taková cla, aby se nevyplatilo vyvážet a aby tu nebyl nedostatek, a proto, jak se tady říká, nekřesťanský ceny?
- Ale ale, pane Kohn. Jakápak Čína. Tu její spotřebu by naše krávy a mlékaři zvládli levou zadní. Ale zkusili někdy spočítat, co se toho másla spotřebuje tady, když ho maj ti hlavouni všichni na hlavě? Máslo žlukne. Aby bylo jak ty peníze a aby nesmrdělo, musí být den co den čerstvý. Dovedou si to představit, kolik je ho zapotřebí? Hlavouny ta nová cena nezabije.
- A my si můžem dát, pane Roubíček, a taky dáme margarín, rodnou sestru másla. Tak se maj, pane Roubíček...
... a v šest večer po válce u Kalicha, zasalutoval jim předpisově právě kolem nich si vykračující dobrý voják.



Trvalý odkaz na tento vtip
Kategorie: Politické, Židovské

Sejde se katolický kněz, mohamedánský imám a židovský rabín. Baví se o víře a začnou se také bavit o síle modlitby. Katolický kněz říká: "To jsem jednou šel zaopatřovat nemocného do vzdálené vesnice. Jdu přes les, pole a louky, naráz se přihnaly mraky, šílená bouřka, průtrž mračen, nebylo kam se schovat. Tak kleknu, prosím Boha o ochranu. Naráz - všude okolo liják, nade mnou modrá obloha a já jsem v suchu došel až k cíli!" Mohamedán na to: "To je nic, tobě šlo jen o zdraví, mě šlo přímo o život. Jel jsem na velbloudu pouští. Naráz se přihnala písečná bouře, nebylo kam se schovat. Padnu k zemi a prosím Aláha o ochranu. Naráz - všude okolo bouře, nade mnou modrá obloha a já jsem v bezpečí dojel k cíli!" Židovský rabín na to: "Pánové, to není nic proti tomu, co jsem zažil já. Jdu v sobotu v Paříži po hlavní ulici a naráz uvidím na zemi plnou peněženku. Chci ji zdvihnout, ale naráz si uvědomím, že je sobota - šabat a já se nesmím dotýkat peněz. Přece tam ale tu peneženku nemůžu nechat ležet. Pozvednu oči k nebi, modlím se k Hospodinu. Naráz - všude okolo sobota, nade mnou úterý!"

StM



Trvalý odkaz na tento vtip
Kategorie: Židovské